Koudelka s opravou

 Bezpečnostní informační služba (BIS) se ohradila, že prý kritika Michala Koudelky není na místě, jelikož měl být jeho výrok vytržen z kontextu. Ponechme nyní stranou, kolik výroků bylo vytrženo z kontextu v případě Miloše Zemana či Andreje Babiše – a ukažme si, proč i nevytržený výrok M. Koudelky zaslouží silnou kritiku:

„Bezpečnostní informační služba by ráda uvedla na pravou míru údajný citát ředitele BIS Michala Koudelky, který se v minulých dnech začal šířit na sociálních sítích. Jedná se o použití malé části tři měsíce starého rozhovoru pro Seznam Zprávy. Údajný citát byl upraven tak, že byla vynechána část odpovědi a doplněna slova, která v rozhovoru nezazněla…

Neoriginální citát se objevil bez jakéhokoliv kontextu včetně toho, že měl zjevně vzbudit dojem aktuální reakce. Citát, který se poprvé objevil v Parlamentních listech, zní: ‚Znevažování předsedy Senátu a předsedkyně Poslanecké sněmovny má tendenci nahlodávat důvěru společnosti ve stát. BIS na to musí reagovat.‘ Tento citát je významově jiný než originální, pocházející z velkého rozhovoru, ve kterém se ředitel Koudelka bavil s redaktorkou Cirokovou obecně o problematice dezinformací a jejich vlivu na společnost. V originálním rozhovoru na mimo jiné říká: ‚Pokud někdo šíří, že Petr Fiala na Ukrajině nebyl, tak je to lež, a ne názor či kritika. Jde o to, kdo a jakým způsobem tyhle informace šíří a do jakého kontextu je zasazuje, a to už pak pohled na celý problém mění. Nebo vzpomeňme si na docela ošklivé útoky na ministra vnitra nebo ministryni obrany, která dělá velmi odhodlaně a velmi dobře svoji práci. A velmi odvážně musím říci. Přesto místo poděkování čelí nevybíravým útokům. Nebo znevažování předsedy Senátu a předsedkyně Poslanecké sněmovny. A toto všechno má tendenci nahlodávat důvěru společnosti ve stát. A to ve chvíli, kdy čelíme tak vážnému ohrožení. A ty útoky budou pokračovat a budou ještě rozsáhlejší a masivnější, možná zrádnější, ale my na ně prostě musíme být připraveni reagovat.“

 Michal Koudelka tedy specifikoval, že BIS musí být připravena čelit politické satiře a reagovat na ni (jak asi?). Jako příklad uvedl zpochybňování toho, že „hrdinný“ Petr Fiala v helmě navštívil Kyjev. Takže když někdo napíše, že byl ve Varšavě, bude v hledáčku BIS?

 V tom případě požaduji po M. Koudelkovi následující. Ať BIS vydá zprávu, v kolik přesně vyrazil Petr Fiala rychlíkem z České republiky (z Prahy?) do Kyjeva, jakou jel ten vlak průměrnou rychlostí – kdy dorazil Fiala na místo určení, jak dlouho tam jednal, v kolik mu to jelo zpět – a kdy dorazil do Prahy. Pokud toto vše bude řádně zdokumentované a bude to odpovídat uvěřitelnému scénáři, věřím, že to bude natolik silný argument, že vtipy na toto téma ustanou.

 Pokud se ale premiér republiky fotí v helmě v kupé, musí počítat, že taková fotografie bude parodována.

 Celou dobu jsme ujišťováni, že politik musí zkrátka něco vydržet. Kolik odporných koláží již vyšlo s fotografiemi a karikaturami Miloše Zemana (přezdívka „Ovar“, znevažování jeho pohybových indispozic, osočování, že byl u korunovačních klenotů opilý (čehož se chopila například i M. Němcová), ponižující koláže s jeho člunem (což šířil i kandidát na prezidenta republiky P. Pavel), a mnohé další nechutnosti včetně výzev k jeho podřezání a upálení) či Andreje Babiše (Byl prezentován jako podvodník a estébák, aniž toto bylo soudně dokázáno)? Vždy jsme slyšeli tu samou větu, i když si Bartík vymyslil, že má prezident republiky rakovinu: Politik musí určitou kritiku vydržet. Jenže právě tento princip najednou BIS u svých „miláčků“ popírá. Prý jsou nepřípustné útoky na ministra vnitra. Proboha: Jaké útoky? Že lidé požadují jeho oprávněnou demisi, neboť na resortu vnitra je očividně v konfliktu zájmů, když je zde kauza týkající se jeho stranických kolegů? Pro mě je krajně nedůvěryhodným – a mám jako občan právo toto dát najevo – opět i v podobě nadsázky o donu Vito Corlenonovi apod.   

 Dále nám Koudelka vnucuje svůj pohled, že „ministryně obrany dělá velmi odhodlaně a velmi dobře svoji práci“, a proto nesmí být kritizována. Tím se ovšem vracíme opět k původní větě, která údajně ztrácí vytržením z kontextu význam: ‚Znevažování předsedy Senátu a předsedkyně Poslanecké sněmovny má tendenci nahlodávat důvěru společnosti ve stát. BIS na to musí reagovat.‘ Dobrá, tak ještě přidejme, že nemáme nahlodávat důvěru ani kritikou ministra Rakušana a ministryně Černochové. Jakmile se domníváme, že paní Černochová svoji práci dobře nedělá – a že třeba nákup stíhaček F35 může být pro naši ekonomiku fatálním krokem, měli bychom být podle pana Koudelky minimálně monitorováni, ne–li skončit za katrem?

 Pan Koudelka měl radši mlčet. Je zjevné, že to, co řekl – i v jakém kontextu to pronesl – musí být v demokratické společnosti nepřípustné – a měl by už jen kvůli těmto nestoudným výrokům na svou funkci rezignovat.

 Když má pan Koudelka tak rád kontext, jeden mu tu ještě poskytnu. Ministr Rakušan má totiž již předem bez vyšetřování jasno, že policisté, kteří chránili mítink A. Babiše, selhali, když zpacifikovali výtržníka, který tento mítink narušil odcizením reproduktoru. Všude se můžeme dočíst, jak se na Babišových mítincích „bijí malé děti.“

 Kontext je ovšem takový, že dotyčné dítě vypadá podle fotografie jako pěkný hromotluk, nejméně na dvacet let. A co je hlavní – dopustil se narušování demokratického projevu opozice. To nelze tolerovat. Nebo se snad pan Koudelka domnívá, že smí?

 Matka chlapce uvedla: „Bála jsem se, že půjde do záchvatu. To se lidem s poruchou autistického spektra děje, když se cítí ohrožení.“ Nabízí se logická otázka: Tak proč ho vodila na setkání politika, kterého zjevně nemá ráda? Nepředpokládala, že mu tím může přivodit stav, kdy ho ohrozí? Nebo to snad dokonce i chtěla?

 Zde se tedy znevažovat smí, že? A čím se bude pan Babiš před prezidentskou volbou více znevažovat, tím lépe? Jen ať mu nadávají do „Bureše“, to panu Koudelkovi v sebemenším nevadí. Historik Petr Blažek znevažuje (v duchu Koudelkových instrukcí) prezidentského kandidáta Petra Pavla, když říká: „On se chtěl zapojit do speciálních jednotek, které byly součástí komunistické vojenské rozvědky, tedy druhé největší tajné služby v někdejším Československu.“

Můžeme tedy generála Pavla označit jako „Dé dvojku“, když je dovoleno běžně psát o Babišovi jako o „Burešovi“?  

 Toto vše by nám měl pan Koudelka včas sdělit, abychom se, „nedejbože“, nestali dezinformátory a Putinovými agenty.